Blíží se přednáška o Oaklandské komuně od našich hostů z Francie a Ameriky. Přinášíme proto zajímavý související text. Hold Oaklandu napsali jeho autoři – dijonští přátelé Oaklandu a Komuny – jako příspěvek pro 14. číslo dijonského nepravidelníku Blabla. V dubnu 2012 jej publikoval také blog Le Jura Libertaire věnovaný „nemanželskému dítěti hnutí Occupy“, fenoménu Occupy Oakland. Následující text není vyčerpávající analýzou.

Jak uvedla na svém webu Platforma 1. máje, myšlenkou letošních Akčních dní je prezentovat naše názory a aktivity v široké škále jejich pestrosti a forem, zároveň ale pod jednotným zastřešením a se stejným cílem. Ukázat naši různost, ale zároveň demonstrovat jednotu. Pobavit, ale i vzdělávat. Umožnit upevňovat vazby, ale i připravovat se pro boj. Kopírujeme zde prohlášení, které Platforma 1. máje zveřejnila po prvomájové demonstraci.

Seattle Solidarity Network zaznamenala opět další vítězství nad zlodějským šéfem Erikem Galantim. Podařilo se jí kampaní přímých akcí přinutit jej k tomu, aby vyplatil dlouho zadržovaný plat svému zaměstnanci Luciovi. Lucio byl kuchař v jedné restauraci v západním Seattlu, když byl deportován do Mexika, šéf využil nastalé situace a nevyplatil mu poslední výplatu. Ovšem díky podpoře Luciovy rodiny, která v Seattlu zůstala,

Na našem webu jsme zveřejnili text Čekání na druhou vlnu, převzatý z blogu jaime.cz. Text obsahuje jak kontroverzní části, se kterými nesouhlasíme, tak velmi zajímavé podměty pro diskusi, se kterými v mnoha ohledech souhlasit můžeme. Nebudeme se nyní zabývat tím, s čím se v Jaimeho textu ztotožňujeme. Přijde nám zbytečné jinými slovy opakovat, to co již autor dobře vyjádřil. Zaměříme se tedy spíše na úvahy nad částmi, se kterými nesouhlasíme.

Na blogu jaime.cz nedávno vyšel zajímavý text, který jsme se rozhodli publikovat i na našem webu. Upřímně, text v nás vyvolal velmi rozporuplné pocity. Některé části považujeme za krátkozraké a scestné, jiné jsou podle nás zbytečné opakování toho, co již bylo řečeno mnohokrát, ale další části považujeme za velmi trefné a zajímavé příspěvky do diskuze. Text publikujeme v celkové původní podobě. Naše polemická reakce bude následovat již brzy.

Na světě je mnoho kapel, které dokáží spojit dobrou hudbu se sociální angažovaností. Těmto kapelám se však často nedostává tolik pozornosti jako popovým celebritám, které z hudby udělaly prodejní artikl. Abychom alespoň částečně reagovali na tento nepoměr zájmu, budeme na našem webu upozorňovat na soubory, které si to podle nás zaslouží. Jedním z nich je i kapela Di Nigunim. Čtěte její slova, poslouchejte její hudbu!

Dne 27. prosince 2012 skupina aktivistů zachránila 22 kachen, které byly určeny k použití pro výrobu masných výrobků v Katalánsku. Všichni tito tvorové byli v klecích, ve kterých byli nuceni jíst kukuřici, aby během krátké doby mohli být posláni na porážku. Cílem akce, vedle osvobození kachen, bylo také protestování proti využívání zvířat pro lidský prospěch. Použití zvířat pro naše oblečení, zábavu nebo jídlo není etické a je to zbytečné.

Rok 2012 je za námi, stejně jako bujaré oslavy příchodu roku nového. Je ale vlastně co slavit? Máme se na co těšit v roce 2013? Nejsou ve skutečnosti silvestrovské oslavy jen ventilem, kterým uvolníme přetlak způsobený celoročním hromaděním vnitřního vzteku a frustrace z toho, že náš život není takový, jaký bychom si přáli? Při novoročních oslavách se lidé baví, smějí se a tráví pěkné chvíle pospolu, jako by byli skutečně šťastní.

V roce 1919 byl pod vedením Lenina, Trockého a dalších bolševických vůdců rozvinut systém koncentračních a pracovních táborů, které získali název gulagy. Tato místa utrpení a otrocké práce později do hrůzných rozměrů rozvinula vláda pod vedením Stalina. Gulagy představovali organizovaný útlak, který za sebou zanechal mnoho obětí. Právě to se nám snaží připomenout hradcorová kapela Gattaca, skrze svou píseň a klip na youtube.

Jsme jedni z těch, kteří se při neustálém ohýbání zad ve škole i v zaměstnání pokoušeli narovnat, ale ne vždy byla vhodná možnost postavit se kolektivně za své zájmy. Vám se to však povedlo! Přestali jste být plně loajálními státními úředníky (tj. učiteli) a poslušnými studenty. Vláda a její patolízalové, škrty propagující ekonomové a nejrůznější skeptici, ale i ti, kteří již rezignovali na jakýkoliv vzdor, vás od stávky odrazují

  (…) “ Staré dělnické hnutí je mrtvé. Během útoku, který vedla vládnoucí třída a který začal na počátku 70. let 20. století, přešly odborové byrokracie a sociálnědemokratické strany do tábora kapitalistů víc než kdykoliv v minulosti. Pracující masově přicházeli o zaměstnání. Staré úderné pluky naší třídy, horníci, dokaři, oceláři, byli zdecimováni. Ve stejné době vedli slouhové kapitalistické třídy – intelektuálové – ideologický útok,

Na farmách jsou ročně zabíjeny miliony kachen, které po té končí na talíři mlsných lidí. Tito lidé zcela ignorují fakt, že kachny jsou citlivé bytosti, které touží po svobodě v prirozeném prostředí. Naštěstí ale existují i lidé, kteří zbytečné utrpení kachen odmítají nečinně sledovat. Riskují tresty ve vězení, aby druzí mohli své źivoty prožít důstojně. Následující video zachycuje momenty, kdy v důsledku přímé akce, 15 kachen ochutnalo svobodu .

Začástkem listopadu 2012 bylo v Mostě otevřeno nové komunitní centrum Ateneo. Několik lidí z Alerty bylo přítomno na otevírací párty, na které byl projekt poprvé představen veřejnosti. Velice vítáme tento zdola organizovaný a samosprávný projekt, který evidentně bude svým programem vytvářet a podporovat hodnoty, které jsou nám velmi blízké. Nyní proto zveřejňujeme text, který kolektiv Atenea umístil na svém webu ateneo.cz.

(…) „Věříme, že i dnes, v éře počítačů, je stále možno se bouřit. Je stále možné proniknout monstrem pomocí píchnutí. Ale musíme opustit stereotypní představy obrovského a masového boje i koncept nekonečného nárůstu hnutí, které je příliš dominantní a kontroluje vše. Musíme vyvinout preciznější a podrobnější způsob uvažování. Musíme spatřovat realitu takovou, jaká je a ne takovou, jakou si ji představujeme.

(…) „“Revoluční vláda“ – to jsou dvě slova, která připadnou podivná těm, kteří si pokouší uvědomit význam slov sociální revoluce a vláda. Tato dvě slova se navzájem vylučují a protiřečí si. Určitě jsme již zažili despotické vlády – pro každou vládu je charakteristické zpátečnictví a protirevoluční zaujatost, v případě nutnosti se uchýlí k diktatuře. Ale nikdy jsme nezažili revoluční vládu, a to z jednoho prostého důvodu:

(…) Člověk, jako každá živá bytost, se adaptuje, přizpůsobuje podmínkám, ve kterých žije a přijímá za své zvyky svého okolí. A tak, když potomci dlouhé řady otroků, sami zrozeni a vychováváni v poutech, začali přemýšlet, věřili, že otroctví je nedílnou součástí života, a svoboda zdála se jim nemožná. Taktéž i dělníci, po staletí nuceni věřit, že práce, jež byla jejich chlebem, závisí na dobré vůli pána, přijali tuto myšlenku,

Ve dnech 26.-28.10.2012 pořádá Iniciativa Ne Rasismu! akční víkend s názvem Nebýt nácek nestačí. V jeho rámci proběhnou koncerty a diskuze, hlavní akcí pak bude nedělní demonstrace. Tématem celého víkendu bude nárůst rasistických tendencí v české společnosti a cesty jak jim čelit. Asociace ALERTA plánované akční dny považuje za dobrý nápad a proto je hodláme podpořit aktivní účastí.

(…) Anarchisté stejně jako socialisté a z nedávné doby také feministky, trvají na tom, že lidská povaha je sociálním konstruktem a způsoby, jak se lidé chovají, jsou spíše produktem institucí, v nichž byli (a v nichž jsme) vychováváni, než jakousi vrozenou přirozeností. Formální hierarchické struktury autority mohou velmi snadno vytvářet podmínky, jimiž byly údajně uzpůsobeny čelit a spíše než aby zabraňovaly nepořádku,