Rozhodli jsme se pokračovat v diskusi, kterou odstartoval správce blogu jaime.cz svým textem Čekání na druhou vlnu. Po naší první reakci následovala Jaimeho odpověď v podobě textu Anarchistická slova a věci. V tomto textu se autor opět kriticky opírá do toho, jakým způsobem fungují naše skupiny, čemu se věnujeme a jaký u toho používáme slovník. V diskusi hodláme pokračovat, protože se dotýká velmi zajímavých bodů.

V únoru 2013 jsme na našem webu zveřejnili kritický příspěvek Čekání na druhou vlnu i naší polemickou reakci na teto text. Správce blogu jaime.cz nedlouho po té zveřejnil další reakci v podobě textu Anarchistická slova a věci… Tento text zde kopírujeme v plném znění, s nekolikatýdením spožděním od doby, kdy byl poprvé publikován. Zároveň chceme upozornit na příspěvek do diskuze od Jana Hanuše, který jej zveřejnil na svém blogu.

Na našem webu jsme zveřejnili text Čekání na druhou vlnu, převzatý z blogu jaime.cz. Text obsahuje jak kontroverzní části, se kterými nesouhlasíme, tak velmi zajímavé podměty pro diskusi, se kterými v mnoha ohledech souhlasit můžeme. Nebudeme se nyní zabývat tím, s čím se v Jaimeho textu ztotožňujeme. Přijde nám zbytečné jinými slovy opakovat, to co již autor dobře vyjádřil. Zaměříme se tedy spíše na úvahy nad částmi, se kterými nesouhlasíme.

Na blogu jaime.cz nedávno vyšel zajímavý text, který jsme se rozhodli publikovat i na našem webu. Upřímně, text v nás vyvolal velmi rozporuplné pocity. Některé části považujeme za krátkozraké a scestné, jiné jsou podle nás zbytečné opakování toho, co již bylo řečeno mnohokrát, ale další části považujeme za velmi trefné a zajímavé příspěvky do diskuze. Text publikujeme v celkové původní podobě. Naše polemická reakce bude následovat již brzy.

Způsob, jakým některá média informují o možnosti stavby třetího olomouckého mrakodrapu, připomíná  žurnalistiku totality. Výběrová selektivita zpravodajství se týká Olomouckého deníku a Radničních listů, kterým někteří lidé již přezdívají Rudé listy a Olomoucké právo. Jak tyto média o mrakodrapu (ne)informují? Na jednu stranu se jedná o oslavné budovatelské články ohledně prospěšnosti nové čtvrti Šantovka.

Na sobotní akci u bývalého squatu Milada (30.6.2012) zpěvačka kapely Daleko konfrontovala „Sida“ ze Žižkova s tím, že ji v minulosti znásilnil. V konfrontaci ji podpořila její kapela a další aktivistky a aktivisté. Z této situace vyplynulo mnoho témat k diskusi – jak se v dané situaci zachovat, jaký postoj zaujmout, jak takové situace vůbec řešit v tu chvíli či potom… Ukázalo se, že teoreticky možná máme téma sexuálního násilí zvládnuté ,

Poštovní schránky se každý den plní velkým množstvím reklamních prospektů. V této záplavě potištěného papíru občas proplují také různé noviny a zpravodaje. Tyto plátky jsou většinou distribuované zdarma, ale jejich úroveň často nebývá valná. Přestože jejich redakce sami vybízejí čtenáře a čtenářky, aby jim posílali náměty, kritiku a podměty, mnohdy na takovouto zpětnou vazbu nereagují. Níže zveřejňujeme dopis, který před několika týdny

Následuje text od čtenáře webu alerta.cz a odpověď člena asociace ALERTA. ↓ ↓ ↓ Ač je tento můj názor značně odlišný od klasické antifašistické „šablony“, jsem přesvědčen, že tak, jako existuje tzv. laciný antikomunismus, kdy přihlouplí novináři hledají komunistické spiknutí i v případě průtrže mračen a každý názor nalevo od středu háží do jednoho pytle se stalinismem, existuje i tzv. laciný antifašismus, který z jakéhokoli problému mezi etniky obviňuje automaticky majoritu. Laciný antifašista je natolik omezen politickou korektností, že se spokojí s ohranými nicneříkajícími floskulemi, aniž by nastínil reálné řešení problému či cestu k němu.